Stránky
Novinky
Reference
Jak degraduje sibiřský modřín?

Jak degraduje sibiřský modřín?

Problematika využití dřeva v exteriéru je poměrně rozsáhlá. Pokud je dřevo použito správně, dokáže vydržet stovky let. V první řadě je však nutné dodržovat zásady správné konstrukční ochrany – tzn. výběr dřeva vhodného do konkrétních podmínek a dodržování konstrukčních zásad (přesahy střech, odvětrávané mezery, dodržování odstupu dřevěných konstrukcí od země, eliminace čelních ploch, zaoblení hran a jiné). Dřevo s vyšší přirozenou trvanlivostí může být v určitých podmínkách použito v exteriéru bez dodatečné povrchové ochrany, zatímco dřevo s nižší přirozenou trvanlivostí je už nutné chránit (přirozená trvanlivost dřeva je dána v normě EN 350). Pokud není dřevo v přímém kontaktu se zemí, bývá povrchová úprava nátěrem postačujícím ochranným opatřením.

Pokud je dřevo, s nátěrem nebo bez nátěru, použito v exteriéru, na jeho stav má vliv řada faktorů. Po vystavení slunečnímu záření (zejména ultrafialovému záření) dřevo mění svou barvu, což se u sibiřského modřínu projevuje šednutím. UV záření také způsobuje postupný rozklad ligninu – jedné ze základních složek dřeva – na vodorozpustné látky, které jsou následně vymývány z povrchu dřeva. Dřevo postupem času získává typickou plastickou strukturu. Rychlost eroze záleží na místních podmínkách, obecně se odehrává v rozsahu několika měsíců až několika let. Další příčinou degradace dřeva je vystavení povrchu častým změnám vlhkosti, které způsobují bobtnání a sesychání dřeva. Důsledkem toho se pak na povrchu dřeva vytváří trhliny. To může být dostatečným impulzem pro rozvoj plísní a dřevokazných hub. Vznik trhlin na povrchu dřeva také urychluje zvýšená teplota. Dalším degradujícím činitelem je vítr unášející mechanické částečky (prach, písek atd.), které přispívají k erozi povrchu.

Výzkumný projekt Hout Bay House

Mezinárodní výzkumný projekt Hout Bay House je zaměřen na chování dřeva v klimatických podmínkách Jihoafrické republiky, mnoho výsledků je však aplikovatelných i na jiné oblasti.  Experimentální dům je postaven na západním pobřeží u Kapského Města, které je typické svými přímořskými a větrnými podmínkami a silným UV zářením. Nosné konstrukce domu jsou ze systému NOVATOP – křížem vrstveného smrkového dřeva. Na fasádu domu v Hout Bay byly použity SECA palubky ze sibiřského modřínu a termicky upraveného borovicového dřeva, které jsou v našich podmínkách považovány za trvanlivé. Z experimentálních důvodů byla část fasády opatřena ochrannou olejovou lazurou UV OSMO 702 a část ponechána bez nátěru. Zároveň byly vytvořeny zkušební vzorky, které byly po dobu tří let vystaveny ve speciálních stojanech v úhlu 45° podle normy pro testování nátěrů a pravidelně hodnoceny z hlediska změn povrchových degradací. Díky přímému vystavení povětrnosti tak probíhaly degradační procesy rychleji než v případě vertikálně orientovaných dřevěných fasádních prvků.

Změny barvy u sibiřského modřínu

Změna barvy reflektuje změny v chemickém složení dřeva. U zkušebních vzorků byla určována pomocí spektrofotometru v barevném prostoru L*a*b*. Vypočítaný celkový barevný rozdíl ΔE* udává hodnotu změny barvy oproti stavu před venkovní expozicí. Z grafu jsou patrné narůstající barevné změny neošetřeného dřeva v průběhu tříleté venkovní expozice.

Již v počátečních fázích dochází k výrazným barevným změnám neošetřeného dřeva (již po jednom měsíci venkovní expozice). Přibližně po čtyřech měsících expozice začalo neošetřené dřevo šednout vlivem vyplavování ligninu a extraktivních látek srážkovou vodou a usazováním prachu a nečistot do porézní a narušené struktury dřeva. Po roční expozici byly neošetřené vzorky již zešedlé v celé exponované ploše. Jakmile dojde k zformování takové degradované vrstvy, další procesy spojené s atmosférickou degradací se zpomalují.

Nejvyšší barevné změny byly po třech letech zaznamenány u neošetřeného modřínového dřeva, avšak ne s významným vizuálním rozdílem oproti thermoborovici bez nátěru. Naopak vzorky ošetřené nátěrovým systémem dosáhly v prvním roce poměrně stabilních výsledků. Nedocházelo u nich k velkým barevným změnám a drsnost povrchu se také významně nezvyšovala. Po roční expozici však nátěr začal jevit známky degradace v podobě vzniku trhlin a postupného odlupování nátěru. Kromě pravidelného hodnocení zkušebních vzorků byly také vizuálně hodnoceny barevné změny přímo na fasádě. Fasáda s neošetřeným sibiřským modřínem a thermoborovicí degradovala nerovnoměrně, protože jednotlivé profily se částečně překrývají a horní části jsou tak chráněny (použit byl SECA profil Diagonal). Také je jasně patrný efekt přesahu střechy – dřevo pod ním změnilo barvu pouze do žluta, ne šeda, což je následkem dopadu slunečního záření bez působení srážek. U natřené fasády došlo v průběhu tříleté expozice ke ztrátě lesku, zesvětlání povrchu a tvorbě mikroprasklin v nátěru, a to zejména ve spodní části fasády nekryté přesahem střechy.

V prvních letech dosahuje ošetřené dřevo v exteriéru výrazně stabilnějších výsledků než dřevo neošetřené. To se v průběhu venkovní expozice značně lišilo hodnotami barevných změn, drsnosti i vizuální podobou od natřených vzorků. Nicméně po několikaleté expozici dochází k degradaci nátěru v podobě vzniku trhlin a jeho odlupování.

Dřevo je přírodní materiál a podle toho se také chová. Bez dodatečné ochrany v exteriéru povrchově degraduje a postupně mění svou přirozenou barvu, a to ve většině případů nerovnoměrně. V případě správně navržené konstrukce a správného výběru dřeva to však neovlivňuje jeho funkci. Je naším rozhodnutím, jestli přijmeme fakt, že dřevo postupně zešedne a získá typickou plastickou strukturu, nebo se rozhodneme dřevo chránit nátěrovými systémy, které dokážou zachovat barvu dřeva, avšak postupem času také degradují a je potřeba je obnovit.

Do e-shopu Nejbližší prodejny

Další reference

Čeští zákazníci stále častěji vyhledávají fasády, které umí přirozeně stárnout

Čeští zákazníci stále častěji vyhledávají fasády, které umí přirozeně stárnout

Modřínové fasády jsou na českých stavbách k vidění stále častěji a nezřídka se objevují bez povrchové úpravy, vystaveny přirozenému procesu stárnutí. S tímto trendem má dlouholeté zkušenosti i architekt Pavel Horák, který ve spolupráci s kolegy z ateliéru Prodesi/Domesi již více než patnáct let navrhuje dřevostavby, jejichž charakteristickým rysem je kromě čistého designu právě i respekt k přirozenému stárnutí fasádních obkladů.

Celá reference

Masivní dubová podlaha v prvorepublikovém bytě

Masivní dubová podlaha v prvorepublikovém bytě

Téma bydlení ve městech a jeho nedostatek se v českých médiích objevuje již několikátým rokem. Vedle developerských projektů či přizpůsobování panelových domů potřebám a představám 21. století prochází renovací i mnohé předválečné byty, které tak nabízí moderní bydlení s nádechem historie. Domy z období první republiky či dokonce Rakouska-Uherska mají svou nezaměnitelnou atmosféru, ale zároveň je třeba při rekonstrukci počítat s mnoha nástrahami, které souvisí se stářím domu i necitlivými zásahy, k nimž často docházelo za minulého režimu. Podobné byty vyžadují citlivou rekonstrukci, zapojení odborníků a výběr vhodných materiálů, které jim navrátí jejich někdejší půvab.

Celá reference
Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.