Čeští zákazníci stále častěji vyhledávají fasády, které umí přirozeně stárnout

Modřínové fasády jsou na českých stavbách k vidění stále častěji a nezřídka se

objevují bez povrchové úpravy, vystaveny přirozenému procesu stárnutí. S tímto trendem má dlouholeté zkušenosti i architekt Pavel Horák, který ve spolupráci s kolegy z ateliéru Prodesi/Domesi již více než patnáct let navrhuje dřevostavby, jejichž charakteristickým rysem je kromě čistého designu právě i respekt k přirozenému stárnutí fasádních obkladů.

Výběr profilu a jeho důležitost

Jak uvádí architekt Horák, fasáda je důležitou součástí každé stavby nejen z hlediska estetického, ale i funkčního. Jeho zápal pro toto téma se odráží ve všech fázích projektu, od typu fasády, přes výběr dřeviny až po profil, jehož významnou roli zdůrazňuje. Sám má velmi dobrou zkušenost s tzv. překládanými prkny, která jsou velmi odolná i v náročných horských podmínkách a dodnes jsou k vidění i na historických stavbách a nejedné roubence. Ačkoliv tento styl fasády bývá často na přání investora nahrazen levnější alternativou, Horák podotýká, že nejde o samoúčelnou estetickou věc a kromě plasticity, která dává stavbě osobitý charakter, nabízí překládaná prkna i velmi funkční řešení vypadající dobře i po letech. S tímto souhlasí také Ing. Michal Popov zastupující výrobce palubek SECA, který považuje překládaná prkna za jednu z technologicky nejlepších variant vertikální fasády.

Obrázek 1: Ukázka překládané fasády s použitím SECA hoblovaného prkna (profil A4R2)

Fasáda bez povrchové úpravy? V Česku ano, na Slovensku méně.

V současné době ponechává tým Prodesi/Domesi až 95 % modřínových fasád bez povrchové úpravy. Přirozené stárnutí fasád preferují i další architekti, jako například Ondřej Píhrt (SOA architekti) stojící za návrhem nové školy v Psárech u Prahy: „Máme rádi, když domy žijí a postupně získávají přirozenou patinu. Používání materiálů, které umí stárnout, je jedním ze základních principů našich návrhů,“ vysvětloval Píhrt výběr SECA hoblovaných hranolů se sibiřského modřínu. Možná je překvapivé, že v případě Prodesi/Domesi přichází s požadavkem na přirozené stárnutí dřevěné fasády sami zákazníci. Pavel Horák to zdůvodňuje tím, že investoři k nim přicházejí již obeznámení s filosofií ateliéru, znají jejich projekty a často mají přečtené články o práci architektů nebo navštívili nějakou z přednášek. I v minulosti převládali zákazníci, kteří si přáli přirozeně stárnoucí fasádu, ale postupem let se jejich podíl stále zvyšuje, což Horáka a jeho tým těší. Situace se však výrazně liší v České republice a na Slovensku. Slovenští zákazníci si ve výrazně vyšší míře přejí povrchově ošetřenou fasádu, jejíž nátěr pak pravidelně obnovují, což ze své osobní zkušenosti potvrzuje i Anna Slimáčková ze SECA. Horák a jeho kolegové se stále snaží hledat optimální řešení pro ty zákazníky, kteří nechtějí svou fasádu nechat zešednout (nejčastěji používají olejování a v poslední době pak i opalování), ale prozatím se jim nepodařilo najít variantu, s níž by byli plně spokojeni.

Stárnutí dřevin bez povrchové úpravy, stejně jako testování různých typů nátěrů, se věnuje i velké množství akademických výzkumů. Velmi zajímavou ukázkou stárnutí sibiřského modřínu bez povrchové úpravy je práce Ing. Elišky Oberhofnerové, Ph.D., která na vzorcích profilu SECA A4R4 pozorovala změny, které sibiřský modřín bez povrchové úpravy vykazoval během tří let v exteriéru.

Sibiřský nebo evropský modřín?

Modřín je pro fasády vhodnou dřevinou zejména díky své přirozené odolnosti, která umožňuje, aby byl ponechán bez povrchové úpravy. Tým Prodesi/Domesi doposud ve větší míře využíval v projektech evropský modřín (70 % realizací), který si čeští zákazníci volili zejména kvůli jeho nižší ceně. Horák podotýká, že on ani jeho kolegové v minulosti zákazníkům toto rozhodnutí nevyvraceli, dnes jim ale doporučují častěji sibiřský modřín, který je podle jejich zkušeností trvanlivější a fasáda působí po letech lepším dojmem. „Sibiřský modřín vyniká vyšším obsahem ochranných látek a tím má vyšší přirozenou trvanlivost a odolnost vůči hnilobě a dřevokazným škůdcům, a zároveň má vyšší hustotu a dimenzionální stabilitu,“ vysvětluje vlastnosti dřevin Ing. Eliška Oberhofnerová, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze.

Ing. Michal Popov ze zkušeností SECA dodává, že argumentů pro jeden či druhý typ modřínu existuje více, přičemž cenový rozdíl se postupem času zmenšuje a stává se méně důležitým parametrem. Pro evropský modřín často mluví fakt, že se jedná o domácí dřevinu, nicméně jeho hlavním problémem je dostupnost. „Modřín je v našich lesích tzv. vtroušenou dřevinou a než přišla obliba modřínových teras, neměli ho pilaři kvůli obtížnosti zpracování příliš v oblibě, a proto se historicky i méně vysazoval,“ přibližuje problematiku Popov. SECA, největší výrobce palubek v České republice, již léta dováží sibiřský modřín s FSC certifikací prostřednictvím vlastního zastoupení v Rusku a poptávka po něm se na českém trhu v posledních letech trvale zvyšuje.

Krása přírodního materiálu

Dřevo je přírodní materiál, a to se projevuje i na jeho stárnutí, které nemusí být vždy rovnoměrné a je ovlivněno velkým množství faktorů, od konstrukčních až po klimatické. Čeští zákazníci, s nimiž přichází do kontaktu tým ateliéru Prodesi/Domesi, se rozhodli tento fakt akceptovat a přijmout, že fasáda bude postupem času šedivět, získávat větší plasticitu a získá unikátní charakter. V kombinaci s čistým designem jsou tyto fasády dřevostaveb krásnou ukázkou snahy o udržitelný přístup ke stavebnictví a SECA je hrdá, že může být součástí takových projektů.