Nová škola ukazuje dětem kouzlo dřeva

Nová škola ukazuje dětem kouzlo dřeva

Školáky z Psár a Dolních Jirčan uvítala v září zcela nová škola, ve třídách se nebudou učit jen dějinám či matematice, ale i respektu ke dřevu coby přirozené součásti prostoru, který je obklopuje.

Školáky z Psár a Dolních Jirčan uvítala v září zcela nová škola, ve třídách se nebudou učit jen dějinám či matematice, ale i respektu ke dřevu coby přirozené součásti prostoru, který je obklopuje. Jejich učebny, stejně jako celá budova, se pyšní pohledovými dřevěnými plochami. Dřevo, případně dřevěné prvky, mají pozitivní vliv na psychiku, snižují stres a podporují soustředěnost. Navíc se tak děti seznámí s udržitelným stavebnictvím a používáním přírodních materiálů. Inspirativní prostředí, kde se vedle lepených hranolů a dřevěných povrchů v interiéru dřevo objevuje i jako součást exteriéru školy, a sice v podobě modřínových hranolů od české společnosti SECA, jistě přispěje k tomu, aby tyto materiály i způsob stavebnictví začaly vnímat jako samozřejmý.

Architektonická soutěž a dlouhá cesta k nové škole

Ke slavnostnímu otevření školy vedla dlouhá cesta, kterou před více než pěti lety zahájilo vypsání soutěže na architektonický návrh. Starosta obce Milan Vácha zdůrazňoval, že „škola by měla mít ducha, nebýt pouze stavbou s holými chodbami, ale budovou s množstvím inspirativních a příjemných prostor, které dětem umožní vytvářet skupinky, sdílet, relaxovat, bavit se, vzdělávat se i hrát“.

V únoru roku 2014 pak tehdejší ministr školství Marcel Chládek vyhlásil výsledky soutěže a Ing. Arch. Ondřej Píhrt s týmem SOA architekti se mohli radovat z prvního místa. Pro SOA je ZŠ Amos první školou, která je realizována dle jejich projektu, a vzhledem k časté účasti v soutěžích věří, že nebude poslední. Jejich cílem bylo vytvořit příjemné inspirativní prostředí vzniklé spojením kvalitní architektury, přírodních materiálů a velkorysého prostoru.

Vítězný soutěžní návrh se poté pouze s minimálními zásahy podařilo přepracovat do podoby architektonické studie a následovalo několikaleté období administrativních příprav předcházejících schválení územního rozhodnutí, investičního záměru a stavebního povolení. To bylo nakonec vydáno v dubnu 2017. Proces byl komplikován specifičností pozemku, páteřními sítěmi, které se na něm nachází, i nutností napojit školu na okolní komunikace, které byly v té době také ještě jen na papíře. Projekt nové školy se stal zároveň součástí odborné i veřejné diskuze k tématu kapacity ZŠ a MŠ v okolí Prahy, byl představen na odborných konferencích a medializován.

Dle vyjádření starosty Váchy představuje postavení školy vždy velkou investici, která se odehrává i např. jednou za 200-300 let. Stávající psárská škola je z roku 1693 a v minulosti došlo jen k její částečné nástavbě a drobným úpravám. Tři roky jednání před získáním stavebního povolení a další dva roky stavebních prací před otevřením této nové krásné budovy se zajisté vyplatily. Obec neplánuje využívat prostory pouze pro výuku, ale zároveň z nich chce vytvořit centrum, kde se bude setkávat celá komunita.

Fasádní prvky ze SECA sibiřského modřínu

Pro fasádu školy zvolili architekti kombinaci bílé omítky a vertikálních prvků ze sibiřského modřínu, které plní funkci fasády a zároveň slouží i coby zastínění oken, vymezení prostoru či jako bezpečností prvek. Dřevo se velmi často objevuje i v jiných projektech z pera architektonického ateliéru SOA, a jak podotýká Píhrt, „se dřevem pracují rádi, ale ne automaticky“. Vždy zvažují celkový kontext a vhodnost jeho použití. Nejinak tomu bylo v případě fasády v Psárech.

Hoblované modřínové hranoly pochází z produkce společnosti SECA, největšího výrobce profilovaného dřeva v České republice. Pro školu zvolil architekt hranoly 44×68 mm, které byly vyrobeny na zakázku. SECA se soustředí zejména na hoblování standardního sortimentu, v jehož rámci v současné době nabízí přes 100 výrobků, ale nabízí i možnost výroby speciálních profilů, čehož čeští architekti stále více využívají.

Hranoly jsou na fasádě instalovány v jedné či dvou vrstvách, pro účely zastínění potom pouze v jedné vrstvě, což při pohledu z většího odstupu vytváří zajímavou strukturu. Dřevěné prvky v kontrastu s hladkou bílou stěnou a světlými střechami bez přesahů výrazně vynikají a rozbíjejí plochy, které by jinak působily sterilně.

Přírodní materiál a jeho proměny

Dřevěné fasádní a zastiňovací prvky byly instalovány bez povrchové úpravy. V duchu současných trendů se tak architekti rozhodli využít postupných barevných proměn, kterými bude fasáda procházet a které budou ovlivňovat i samotný vzhled budovy. Architekt Píhrt považuje způsob, jakým neupravený sibiřský modřín stárne a reaguje na povětrnost, za přednost. „Máme rádi, když domy žijí a postupně získávají přirozenou patinu. Používání materiálů, které umí stárnout, je jedním ze základních principů našich návrhů,“ doplňuje za sebe a tým SOA architekti.

SECA se již v minulosti zapojila do výzkumů týkajících se povrchové degradace sibiřského modřínu a změn barvy, které jsou s tímto procesem spojené. Tyto změny, a tudíž i to, jakým způsobem se bude vyvíjet vzhled Nové školy s Psárech, popsala například Ing. Eliška Oberhofnerová, PhD. z ČZÚ. „Již v průběhu několika měsíců se začnou projevovat barevné změny způsobené zejména rozkladem a vyplavováním ligninu a extraktivních látek, které se budou postupem času zintenzivňovat v důsledku usazování nečistot z ovzduší v narušené struktuře dřeva. Při správné instalaci však tyto povrchové změny nemají dopad na samotnou stabilitu, pevnost ani funkci dřevěných prvků. Výsledkem bude tmavě hnědý až šedý odstín dřeva, místy dokonce stříbřitý, přičemž rychlost a intenzita změn barvy bude záviset na orientaci ke světovým stranám a míře vystavení každé části fasády povětrnostním vlivům,“ shrnuje vývoj barvy fasády dr. Oberhofnerová.

Dřevěné prostory zlepšují náladu i koncentraci

Použití dřeva v interiéru i exteriéru budovy se objevuje stále častěji nejen v Česku, ale i mnoha dalších zemích. Tím, jaký vliv má dřevo na lidský organismus, se zabývá řada odborných prací. Australská studie z roku 2018 došla k závěru, že zaměstnanci ociťují větší pohodu na pracovišti, kde jsou obklopeni dřevěnými povrchy. Případová studie Marist College Bendigo pak potvrzuje zklidňující vliv přírodních materiálů na studenty.

Obec Psáry ve spolupráci se SOA architekty vytvořili moderní školu pro 21. století, která odráží současné trendy pojetí prostoru i vztahu k přírodním materiálům a udržitelnosti. Gratulujeme celému týmu ke zajímavé stavbě a přejeme žákům i návštěvníkům školy příjemné chvíle v této krásné budově.